úterý 3. října 2017

Píseň podzimní


 http://www.terescinotvoreni.wz.cz/list5.JPG

Ve 3. ročníku právě probíráme tzv. prokleté básníky. Proč si tedy s nimi nezaveršovat o podzimu? 

Složte tříslokovou báseň o podzimu a získejte jedničku! 
(básně vkládejte do komentáře)

podmínky:  zvukomalba, rýmové schéma

A může to vypadat třeba takto:
Paul Verlaine
PODZIMNÍ PÍSEŇ
překlad: František Hrubín
 
Ó podzime,
tak dlouze tvé
housle lkají,
mou duši tou
hrou unylou
utýrají.


Dýchaje tíž,
zesinám, když
orloj slyším,
vše je to tam,
ten žal, co mám,
neutiším.

I odcházím
povětřím zlým,
jehož svistem
jsem hnán sem tam
jak byl bych sám
suchým listem.
 






6 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Od notebooku zvedám oči
    a vidím,
    že léto se loučí,
    a já se stydím,
    že mě notebook láká víc
    než podzim - ten pestrý strýc,
    který umí barvami říct,
    víc než štětce výtvarnic.

    Ukazuje se i jiná tvář podzimu,
    upozorňuje na blížící se zimu,
    hlásí se vítr, déšť a plískanice,
    jak já jsem rád, že sedím u klávesnice.

    OdpovědětVymazat
  3. Kde jsem?

    Procházim se lesem a říkám si, kde jsem?
    Ze stromu kaštany padají, ptáci se do tepla chystají.
    Utíkám před zlým světem, ale jsem ztracenej, Kde jsem?
    Chmury mně stále stíhají, je tu podzim žíravý.

    Ztracenej v čase, cítím se sám.
    Depresivní podzim už by mohl jít zas o dům dál.
    Zalezlý pod dekou v horečkách se potím,
    cítím se sražen podzimním kopím.

    Vše se snad změní a teplo přijde včas.
    Už se těším, až přijde ten jarní čas.
    Ptáci se navrátí, počasí uklidní,
    já si zas budu užívat zavěšen ve síťi.

    Autor: Jan Najmon, 3.A

    OdpovědětVymazat
  4. Na Podzim odletí krásní ptáci,
    nad zemí se vznáší draci,
    v korunách zas vítr sviští,
    a co ti naši malý svišti?

    Dovádějí kluci holky,
    mamky jim už pečou vdolky,
    draky vyrobí zas tatínci,
    poletí, až ke slunci.

    Na houby chci moci,
    uděláme smaženici.
    Užijeme krásnou chvíli,
    máme přece plno síly.

    OdpovědětVymazat
  5. Padají listy padají

    Za okny v noci bez tváře,
    padají listy padají.
    Svatozář lampy pouliční
    Bdí k listům - anděl strážný.
    Plátěné mříže, svět hranatých děr,
    Tři skupiny hledic do sklenky dna,
    avšak ty stojíš tichým pramenem opodál.

    V temnotě mraku umělého
    padají listy padají
    Slicne pany oči jen pro sebe mají
    Ty pozoruješ vrcholky majestatnych hor,
    Jen z povzdálí, slis jejich šum ale ty pro ně malý jsi,
    Ba místo, ba prostor, ba čas.

    V libozbvučnosti zvuků zpěvánčích,
    padají listy padají
    Pravidel málo hra tato má, kdo vítěz jest?
    Ten kdo když dýchá vyhrává.
    Hoď kostkou a pij, ty kdo jenž hraješ.
    Buď opilý a prohraj, buď střízlivý a zhyň.

    V nádechu či smrti
    padají listy padají
    Ti kdož dnes probudit brzko by se chtěli,
    a kabatem spánku se překryti chtěli,
    uchiliv se ve stín stěny, tupě ziraji vstříc casomire mobilní,
    doufají v konec toho všeho, čekají až umřou otravou

    V rousce noci, koutě čtvrtém,
    padají listy padají
    vidic štěstí slávu, a mrak dýmu v náhlavníku,
    Píšeš skladbu dekadentní, sám stojíš zde,
    s kytarou bez pěvce, s úsměvem beze slov,
    Nevíš proč v rohu stojíš sám a proč rudé trenky větrem vlají.

    Pod osmi kruhy a tyčemi šesti
    Padají listy padají
    Vesmíru kus plného radosti před sebou máš
    Teenagerů dosti co jen více mohl by sis přát.
    A snažit se být uvnitř posetilost by byla
    Neb ty vzduch jen a ten je všude a ten je nic

    Padají listy padají

    Filip Dobrovolný, 3.A

    OdpovědětVymazat